Dobrovolně jsme se uzavřeli před světem. Musíme to přežít. Snažíme se z toho doma nezbláznit a docela dobře nám s dcerou funguje vaření a pečení. Zabavíme se u toho oba a výsledek se dá (většinou) sníst.
Není tam moc nákladů navíc - když vařím, tak se po mě stejně musí vydezinfikovat kuchyň a vytřít podlaha, Když vaří dcerka se mnou, je větší šance, že to pak sní. A někdy nás to i baví, chvíli se doma smějeme a jsme spokojení.
Pár činností, u kterých se skvěle zabavíme
- Vážení: stejně bych tu mouku rozsypal po lince a na zem. Do cukru strčil třikrát prst a ochutnal, jesli je dost sladkej. Z rumu upil. Tak co.
- Rozklepnout vajíčka - skořápka by mi tam aj tak spadla.
- Strouhat sýr nebo zeleninu. To je celkem beze škod. Akorát je málo nastrouháno.
- Míchat ručním robotem - tady doporučuju pomocnou ruku a nezvedat robor nad hladinu míchané tekutiny. Je důležité dodržet postup "zasunout - zapnout - vypnout - vysunout". Důkazy o nedodržení postupu najdou ostatní i několik metrů od pracovní desky.
- Připravovat pohár ("Opravdickej?" "Opravdickej!" "A ne z plastelíny?"). To jsme zvládli s oběma děckama. Míchali pudink, dávali maliny i piškoty. Jenom na čtyři poháry padl cejel pytlík piškotů a nikdo z nás potom nechtěl večeřet.
Zítra zkusíme točit Jidáše a v krátké budoucnosti uděláme pár šneků z listovýho těsta.
Tip na závěr? Když to nežerou, dejte tam kečup. A užijte si to.