Tak trochu nejistě vezmu Tě prve za ruku
- možná se tváře zbarví do růžova -
tvá dlaň se teple v moji schová
duše se zahřeje a srdce tiše zatetelí
jak když ti svěží letní vánek
dá lehký svetr přes ramena
v něm schováme se celí
schovaní jako lidské štěstí
ve světle hvězd a měsíce
budeme myslet na neřesti
sami sobě v náručí
budu tě hladit, líbat po těle
na krk a prsa
a kolem klína trochu nesměle
zatím však spolu přitulení
na stole láhev vína, pár sklenic,
květina, opřená dlaň - a už nic
kolem už vůbec nikdo není
pak noční chodci můžou přemýšlet
máme se rádi den či dva
a nebo celých tisíc let.
Šárce.