Nahé a bezbranné a trochu vprostřed světa A nemám sílu neplakat Cesta domů je první a pak jich bývá mnoho
Noc co noc tě budí dětské slzy Oči jsou těžké z nevyspání A ani třetí káva nevyplaší kohouta
Den co den malý ústupek a malé 'nikdy neudělám' A pak mi všechno sečtou Nebudou plakat, jenom já. Těžké slzy.
Tak krásná pravda a tak smutná je řeč Jen tichý stín namísto toho všeho
Přeci jsou nejhorší ty noci, Co nikdo nepláče.