Adam Dostál
Chladné a černé oči, jak zmrzlé trny akátu...
Duše je boží muka
Odejdeš
Uprostřed pouště Atacama
Objímají Tě ruce milenky
Má milá, máš hnědé oči, co se umí smát
Bůh mi do duše vyryl
V dětském pokoji utírám prach
Až zastavíš na zákazu zastavení
Z lomu do lomu s dívkou co se ráda směje
Život je lebka v rukou Hamleta
Na kraji útesu a ve tváři máš tichý strach
V hospodě zhasli
Je nám ticho jak bývá dětem zima
Noc je lučavka královská, po nocích pašuju zlato
Thanks for submitting!